swiss replica watches

www.gradeonewatches.com

Text: Hout

Foto: Všichni

Prosinec máme na krku, ochladilo se, teploty se pohybují přes den kolem 16ti stupňů, v noci ještě podstatně níže. No to se nám vůbec nelíbí, museli jsme zrušit grilovačky na našem balkonu u rybníka, kraťasy se válí ve skříni. Nemám to rád. Na druhou stranu, koukejte na fotky okolo. Našli jsme tady Barton Springs, přírodní koupaliště s křišťálově čistou vodou o stálé celoroční teplotě 16-17 stupňů. Nemohl jsem odolat a vyrazil ke koupání. Voda nádherná, co vám mám povídat, pár temp a hned je člověku lépe. Podařilo se mi přesvědčit ženu a dokonce i Kudrsynka, kterého tou dobou trochu trápila nějaká viróza nebo co, ukecal jsem ho, že ta voda léčí a Kudrsynek do ní hrdě vlezl. No a co myslíte, že se stalo? Další den byl Kudrsan jako rybička a jeli jsme kopat, prostě živá voda, tak je to. To bylo na přelomu listopadu a prosince, teploty kolem 20ti.

Pak se ochladilo, leč my se nevzdáváme, moře není daleko. Kudrsana ponecháváme v Austinu svému osudu a vyrážíme na vyhlášené pláže Corpus Christi. No zase taková hitparáda ty pláže teda nejsou, písek a zase písek, žádná zeleň, žádný stromy, nic. Místo toho ošklivý starý panelákový hotely jak někde v Bulharsku, s Chorvatskem či Řeckem se to srovnávat nedá. Přesto, koupat se v moři, ve vlnách, v příjemně teplé vodě na začátku prosince? Tak to je paráda, žádná o tom. Večer trochu romantiky v místní restauraci s živou hudbou a výhledem na moře, my se máme.

Cestou zpátky do Austinu jsme se ještě stavili v San Antoniu, v sedmým největším městě USA. To bylo ale milé a nečekané překvapení. Po New Yorku druhé opravdu hezké město, které jsme v Americe navštívili. Přímo v centru je celá síť říčních kanálů, podél kterých vedou kouzelné chodníčky plné zeleně s nepřeberným množstvím příjemných kaváren a restaurací. Architektura v centru spojuje americký mrakodrapový styl první poloviny minulého století s prvky secese a neogotiky, patrný je i vliv blízkého Mexika. To vše dodává městu neopakovatelnou atmosféru, ve které se člověk cítí příjemně, jakoby ani nebyl v nějakém velkoměstě. Sem se ještě chceme alespoň jednou vrátit, z Austinu to je něco málo přes hodinku jízdy.

Když už jsme se takhle vypravili na výlet, rozhodli jsme se, že bychom toho měli poznat více. Kudra necháváme opět svému osudu, aby se mohl trochu procvičit v zenu, třeba se mu už konečně vysype jeho zavirovaný noťas, opustí peklo s krycím jménem FB a po boku zenové kachny u našeho balkonu dojde konečnému osvícení. My zatím osvícení odkládáme a vyrážíme tento víkend na putování s cílem v Kalifornii a zpáteční zastávkou v Grand Canyonu. Jaké to bylo, o tom zase příště. Díky čau.