Words & photos by: Mošnik

Nuže kde začít, asi nejlépe od "lesa". Internetový magazín "fatbmx.com" vám jistě nemusíme představovat, každý měsíc se v něm dovídáme nejnovější a především originální informace o BMX nejen v Evropě, ale i z celého světa. Málokdo však ví kdo za tímto projektem stojí a předpokládám, že i vy se toto rádi dozvíte. FAT pochází z malého městečka, kdesi uprostřed Holandska, lépe řečeno nedaleko fotbalem proslaveného Eindhovenu. Toto městečko se nazývá Aarle-Rixtel a najít jej na mapě je výkon téměř detektivní. V Aarle-Rixtelu bydlí dva bráchové Bart a Paul de Jongovi a přesto, že je oběma už hodně přes třicet je BMX jejich láskou a životním stylem. Zatímco Bart jezdí po světě, sbírá informace, fotí a píše články, tak Paul provozuje síť bmx obchůdků zvanou Paul's BMX Boutique a vydělává tak nejenom na své živobytí, ale i na bráchovy výlety. No ale co by to bylo za správné oldskoolové BMXery, kdyby neměli svůj pořádný spot, neboli místo kde se dá dobře pojezdit. Toto místo se nazývá Sugarhills trails a nachází se na kraji Aarle-Rixtelu. Pánové tam navíc každý rok koncem srpna pořádají v cizině velmi slavný a oblíbený Fat Jam, na nemž se vždy sejde a společně pojezdí trailsová smetánka ze západu Evropy, především z Holandska, Belgie, Německa a Anglie (sám jsem měl před dvěma lety čest se této akce zůčastnit a musím říct, že se bylo opravdu na co koukat).

Naše výprava ve složení Hout, Mošnik, Bydža, Ed Sehnal a Svíce Filip Kasal poprvé dorazila do Rixtelu v úterý 20.7. Po nezbytné návštěvě Paulova Butiku, kde jsme navázali mezinárodní družbu a překvapeni přijatelnými cenami trochu nakoupili, jsme vybaveni zapůjčenou Paulovou lopatou vyrazili na Sugarhills. První pohled nás trochu rozladil, jelikož se po nedávných průtržích mračen právě nenacházely v nejlepší kondici, ale usilovně digující lokálové, kteří právě vytvářeli zcela novou pravou sekci nám vlili entuziasmus do žil, a tak jsme se přidali a jali se zprovozňovat prostřední nejvíce nadějnou sekci, což se nám nakonec po přiměřeném úsilí podařilo. Prostřední sekce čítá tři poměrně slušné asi dvou až třímetrové jumpy, následuje pravoúhlý corner, za ním klopenka (vracečka) a rovinka nazpátek s čtyřmi cekem příjemnými asi metrovými dablíky zakončená lavicí. První kdo se rozhodl právě zmíněné naskákat byl Hout, načež se přidali ostatní a za systematického zahazování se postupně prokousali až na konec. Proběhlo příjemné lehké poježdění, nikdo nijak moc nehrotil, jen Hout dával xka, turndovny, tably nebo tobogany a Edoslav velmi slušně protažené tablíky. Občas se k nám přidal i jeden z lokálů jež jezdil dosti pěkně a stylově, což jsme náležitě hodnotili uznalými výroky a mručením. Vysílal xka, nofooty, zkoušel nohandy a nakonec vyprásknul parádní onehanded nofoot, na lavici 360 a na téměř nesjízdné levé sekci učebnicový zához. Celkem jsme sice byli všichni trošku vláční po kalbičce minulého večera, ale vcelku zábava veliká. Bydžu si navíc oblíbily děti místních venkovanů a ačkoli na ně nepromluvil ani slovo, nehnuly se od něj ani na krok a neodbytně jej obklopovaly, nepomohl ani Mošnik, když se je od něj snažil odlákat superkyselými Bonpary.

Druhá a poslední výprava na Sugarhills proběhla v pátek 23.7, jako divák s námi vyrazil ještě bikrosař Honzik Nováků z Brna. Nebyli jsme si sice jisti, jestli bude možné jezdit, jelikož v noci poměrně zdatně chcalo, ale pak dvě Paulovy lopaty, plastikové lahve od Dobré vody a naše extensivní odvodňování vše vyřešily. Naše účinkování pak bylo o poznání akčnější než minule, jelikož jsme raději předešlou noc dali našim játrům voraz. K vidění bylo dosti pěkného trailsového poježdění, Hout - turndowny, unturndowny, tobogany, xka, tably, barspiny, Edoslav - parádně protažený tably, téměř do invertu řekl bych, v solidní výšce a opposite tably taktéž luxusní na corneru, Bydža - seatgrab, občas téměř protaženej do toboganu, masivní zához zakončený zohýbanýma řidítkama, Honzik - nebezpečně vypadající tlama na Houtově kole, Svíce - zkoušel turndowny (na opačnou stranu :)) a na závěr hodil velice legrační krysu. Lokálové se bohužel neobjevili. Poježdění jsme zakončili opět návštěvou Paula, pokecem a nezbytnými nákupy levných Transworldů a Ridů.

Co dále říci, Fat trails splnily naše očekávání, nabízejí velké množství zábavy a až navíc bude hotová nová pravá sekce budou jistě ještě více cool. Nezbývá nic jiného než vřele doporučit, když se budete se svým bikem čirou náhodou v těchto končinách nacházet. Více o našem holandském výletu se dozvíte v následujícím článku od sira Houta.