By: "mailto:hout@bmx-jicin.com"

Máme tady další How to a tentokrát se podíváme na suicide. Základem suicidu je ňáký rozumný sedlo, nejlepší je typicky dirtový a od věci taky není mít ho trochu vejš, i když se dá suicide dělat i se sedlem streetovým úplně dole (viděl sem snad jenom Kamila Feifra, jinak nikoho), ale určitě to není ideální. Vyberte si ňákej skok, na kterým budete mít poměrně dost času, do začátku je to docela důležitý. Já osobně sem se suicide učil na spíš kratších skokách (2–3 metry), který kopaly hodně nahoru. Pak věnujte hodně času chytání sedla nohama, což je fatální záležitost při suicidu. Výrazná pomůcka jsou chrániče na kolena, se kterýma to jde o poznání líp. Já sem se snažil chytat sedlo, až když sem už měl vejšku, třeba Štěpán Herink mi říkal, že když se to učil, tak držel sedlo už na nájezdu. Záleží to na vás. Když už si tohle podchytnete, začněte pomalu pouštět ruce. Ze začátku jenom trochu, hlavně abyste si byli jistý, že držíte sedlo. Já sem to pouštěl až tak v půlce letu, když sem byl srovnanej a stoprocentně sem věděl, že mám sedlo tam, kde má bejt. V týhle fázi trochu funguje strach a ňákej takovej pud sebezáchovy, jakože pustit ruce ne, ale časem to určitě překonáte. Postupně to protahujte víc a víc, kam až záleží jenom na vás. Vrácení není jistě žádnej problém, prostě akorát chytnete po řídítkách. To si možná nejdřív trochu nacvičte na zemi, abyste pak v tom vzduchu ty řídítka nehledali, to už by mohlo bejt pozdě. Někdy se řídítka trochu natáčej, takže je dobrý to hlídat, abyste to pak pochytali. Důležitý při suicidu je letět rovně, občas člověk drží sedlo, ale letí trochu na zadek. To není ideální, protože se pak častějc může stát, že sedlo vyklouzne. Tahle věc se čas od času stává a je dost nepříjemná, protože to pak buď stihnete chytnout a nebo nestihnete a crashe při suicidech sou docela ošklivý. Tak hodně štěstí při suicidu.

www.reeftiger.es